Absence státní příslušnosti v České republice | leden 2024 27 příslušnosti, je-li to nutné (např. uplatnění práva na státní občanství pro její budoucí děti, jak je stanoveno v Části 9). Pokud je při azylovém řízení vydáno negativní rozhodnutí, dotyčné osoby nemusí být nutně informovány o existenci řízení opřiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, neboť správní orgány nemají takovouto informační povinnost. Snížením prodlevy mezi ukončením azylového řízení a zahájením řízení ve věci přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti však může vést k předcházení a zabránění zajištění těchto osob a pokusům o jejich vyhoštění. Je zásadní poskytnoutjednotlivcům nezbytné informace o řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, aby byl zajištěn přístup k řízení a aby se zabránilo zajištění anebo nucenému vyhoštění. Je také vhodné, aby osoby zvážily podání žádosti nejen o mezinárodní ochranu, ale i o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti není řízení zahajované z moci úřední a využití obou možností zajistí nejlepší šanci na získání povolení k pobytu a ochrany. Žádosti o mezinárodní ochranu, screeningová řízení a další řízení (a lidé, kteří se na nich podílejí) by neměli předpokládat, že žadatelé mají státní příslušnost. Screeningové formuláře by měly zahrnovat otázky, které pomohou určit absenci státní příslušnosti. Další informace o žádosti o mezinárodní ochranu a přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, určení statusu uprchlíka a zajištění jsou dostupné na webové stránce Statelessness Journeys a v části o osobách bez státní příslušnosti Praktické příručky o registraci: Podávání žádostí o mezinárodní ochranu úřadu EASO/EUAA. Například: přehled azylového řízení a související řízení pro osoby bez státní příslušnosti v Nizozemsku viz Osoby bez státní příslušnosti v Nizozemsku: Podrobný průvodce [Praktická příručka pro pracovníky v kontaktu s osobami bez státní příslušnosti v Nizozemsku] (ASKV Refugee Support, ISI, ENS, 2018) a Co soudci nevidí: Přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v Nizozemsku (2023). Osoby bez státní příslušnosti často čelí zvýšenému riziku svévolného zajištění, především pokud chybí procesní záruky k identifikaci a určení absence státní příslušnosti. Článek 9 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 5 Evropské úmluvy o lidských právech zaručují právo na svobodu a zakazují nezákonné a svévolné zajištění. Jakékoliv omezení svobody musí být nutné, důvodné a přiměřené okolnostem a musí odpovídat domácím a mezinárodním právním předpisům. Zajištění musí být použito jako opatření poslední instance a je oprávněné pouze, když jiná méně invazivní opatření nejsou dostatečná k dosažení legitimních cílů. Zajištěné osoby musí mít vždy právo na přístup k soudnímu přezkumu a adekvátní právní pomoc. Měla by být stanovena maximální doba trvání zajištění, omezení případů opakovaného zajištění a omezení kumulativní doby strávené v zajištění. Osoby bez státní příslušnosti často nemají povolení k pobytu v žádné zemi, a jsou proto v některých zemích zajišťovány. Často jsou také vystaveni zvýšenému riziku dlouhodobého svévolného zajištění v souvislosti s identifikací a řízením o vyhoštění, protože často nemají doklady totožnosti a vyhoštění je často nemožné (protože osoby bez státní příslušnosti nejsou dle definice považovány za státní příslušníky navrhované země vyhoštění a často nejsou pro vyhoštění přijaty).