Absence státní příslušnosti v České republice | leden 2024 25 Další informace o mezinárodních standardech pro přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a příkladech dobré praxenajdete ve zprávách ENS: Přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a ochrana v Evropě: osvědčené postupy, výzvy a rizika a Příručka dobrých praxí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a stav ochrany osob bez státní příslušnosti. Další informace o České republice jsou dostupné v profilu země v indexu Statelessness Index pro Českou republiku. Absence státní příslušnosti může být v azylovém řízení relevantní jako významný faktor prokazující pronásledování nebo jako indikátor odůvodněného strachu z pronásledování či porušování lidských práv. Postavení osoby bez státní příslušnosti by mělo být zohledněno při hodnocení nároků na mezinárodní ochranu, a to s ohledem na zvýšenou zranitelnost a těžkosti, kterým může osoba bez státní příslušnosti čelit. Uprchlíci mohou mít státní příslušnost nebo mohou být bez státní příslušnosti. Postavení osoby bez státní příslušnosti může být důsledkem či příčinou pronásledování či jiného nebezpečí. Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 odkazuje na uprchlíky, „kteří nemají státní příslušnost“, v článku I(A)(2). Absence státní příslušnosti u uprchlíka může být důvodem nebo velmi úzce spojena s jejich strachem z pronásledování (například osoba, které bylo odebráno státní občanství z politických důvodů nebo která je součástí komunity osob bez státní příslušnosti, jež je systematicky pronásledována). Pro jiné uprchlíky může být absence státní příslušnosti z velké části nerelevantní pro jejich strach z pronásledování nebo jiné újmy (například osoba bez státní příslušnosti, která uprchla před válkou, která se netýká její absence státní příslušnosti). Oba faktory mohou být splněny zároveň, pokud se osoba bez státní příslušnosti obává pronásledování konkrétně spojeného s jejím postavením jakožto osoby bez státní příslušnosti a také vážné újmy v důsledku ozbrojenému konfliktu. Český zákon o azylu stanovuje práva, postupy a kritéria pro žadatele o azyl, včetně osob bez státní příslušnosti, kteří v zemi hledají útočiště. V případě osob bez státní příslušnosti zákon o azylu posuzuje riziko pronásledování a vážné újmy ve vztahu k poslední zemi trvalého pobytu dané osoby před jejím příjezdem do České republiky a k místu, kde mají navázány vazby.49 Zákon o azylu nedefinuje osobu bez státní příslušnosti, uplatní se tedy definice podle Úmluvy z roku 1954. Je zásadní, aby při azylovém řízení bylo postavení osoby bez státní příslušnosti identifikováno. Je to nezbytné zajistit například proto, aby byly zohledněny všechny formy pronásledování a bylo zabráněno nucenému návratu osoby bez státní příslušnosti do země, kde jí hrozí pronásledování nebo jiná újma či nejistá budoucnost jako osobě bez státní příslušnosti. MV ČR prošetří, zda by byl žadatel v místě svého posledního pobytu vystaven pronásledování podle Úmluvy z roku 1951.50 Krom toho, MV ČR také posoudí, zda by osobě hrozilo nebezpečí, v podobě trestu smrti, mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu, nebo zda by její život či lidská důstojnost byly v případě návratu v ohrožení. MV ČRtaké zohlední skutečnost, zda se osoba může ocitnout v situaci mezinárodního nebo 49 50 § 2 odst. 2 písm. (f) zákona o azylu § 12 zákona o azylu