Absence státní příslušnosti v České republice | leden 2024 8 překážkám.21 Osoby bez státní příslušnosti mají právo pracovat během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti po uplynutí šesti měsíců (podobně jako je tomu u žadatelů o azyl).22 Analýza UNHCR ukazuje, že individuální situace osob bez státní příslušnosti není úřady plně chápána. Rozhovory odhalily ze strany úředníků neochotu uznat specifické okolnosti osob bez státní příslušnosti, což vede k nedůslednému zpracování případů. U osob bez státní příslušnosti tak vzniká pocit bezmoci, dále posilovaný nedostatkem jasných procesních pravidel, které by jim pomohly orientovat se ve své situaci a porozumět tomu, jaké kroky je třeba podniknout.23 Je zcela zásadní se soustředit na konkrétní případ dané osoby a uznat, že absence státní příslušnosti je složitý problém, který vyžaduje individualizované řešení. Osobám bez státní příslušnosti čekajícím na přiznání tohoto postavení je často odepřen přístup ke vzdělání a právo na sloučení rodiny se nevztahuje na osoby, které mají pouze vízum za účelem strpění pobytu na území. Výzvy, kterým osoby bez státní příslušnosti žijící v České republice čelí, mají významný dopad na jejich každodenní život. Osoby bez státní příslušnosti nebo ti, kteří jsou absencí státní příslušnosti ohroženi se často setkávají s obtížemi při pokusu o přístup k důležitým službám, jako je založení bankovního účtu nebo možnost placení běžných poplatků a účtů. Ačkoliv je osobám bez státní příslušnosti vydán doklad totožnosti, ve skutečnosti tento průkaz není pro některé instituce vždy dostačující, což vede k vyloučení ze základních služeb. Kromě toho nedostatek řádných dokladů a požadavek na získání pracovního povolení mohou být navíc pro osoby bez státní příslušnosti významnou překážkou v hledání zaměstnání, což dále zhoršuje jejich problémy a brání jim v přístupu k ekonomickým příležitostem. Mapující studie UNHCR také uvádí, že osoby bez státní příslušnosti často upřednostňují soběstačnost a zajištění bydlení jako své hlavní strategie přežití a někdy odkládají své další životní cíle, jako je založení rodiny nebo řešení osobních potřeb. U osob, které byly dlouhodobě vystaveny neregulérnímu postavení, často vznikal dojem, že strávily svá nejlepší léta v nejistotě, bez odpovídající podpory, vnímaly svou situaci jako nespravedlivou a prožívaly pocit beznaděje. Ztráta pobytového statusu vedla k omezeným pracovním příležitostem, zhoršené stabilitě příjmů a životních podmínek. Osoby bez státní příslušnosti bez sítí na jejich podporu se často uchylovaly k nelegálnímu zaměstnání a dočasným formám bydlení, což u mnoha z nich vedlo k bezdomovectví.24 21 § 48, 50 odst. 3, 113 a 114 zákona o pobytu cizinců. § 48 odst. 3 zákona o pobytu cizinců (účinného od 1. ledna 2024 podle čl. XVII písm. b) zákona č. 173/2023 Sb.). Důvodová zpráva ze dne 8. února 2023 k návrhu zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců. K dispozici v češtině zde. 23 UNHCR, Faces of Statelessness in the Czech Republic, December 2020 (Studie o situaci osob bez státní příslušnosti v České republice, prosinec 2020). K dispozici zde. 24 UNHCR, Faces of Statelessness in the Czech Republic, December 2020 (Studie o situaci osob bez státní příslušnosti v České republice, prosinec 2020). K dispozici zde. 22